Je doba, kdy možnosti těžby nepokryjí rostoucí poptávku po ropě a z toho
plynoucí nebezpečí nekontrolovaného skokového kolísajícího nárůstu cen všech
energií vázaných na ropu.

V ČR se nyní bavíme o tom, zda problém ropného zlomu existuje. V Bílém Domě se
hádají, zda tento jev lze očekávat již v roce 2015.

Co s tím? Jak má občan reagovat?

Je nutné počítat s rostoucí cenou ropy, ropných výrobků a odvětví s tím
spojených. Velký postih bude mít zdražení a nedostatek ropy na zemědělství,
cenu, produkci a dostupnost potravin. Tuto situaci zvláště urychluje ekonomický
rozvoj Indie a Číny.

Ať už je teorie o Ropném zlomu pravdivá či nikoliv, ropa dochází a dojde.
Následně je jen otázka času, kdy se o ni začne válčit. Nebo už se začalo?
Zajímavé jsou teorie o životě po ropném krachu. 

Začíná přetahování o suroviny?

Čína byla do roku 1992 exportérem ropy. Dnes dováží více ropy, než produkuje
Saudská Arábie. V roce 1985 byly Spojené státy závislé na ropném dovozu z 30%, v
roce 2003 to bylo již 50% a tato hodnota může ještě k roku 2020 dosáhnout 75 %!
USA proto čínské snahy o zajištění stálých stabilních dodávek ropy považují za
hlavní hrozbu americké globální dominanci. K tomu se navíc řadí i problematika
volného obchodu, soupeření ve vojenské oblasti a konkurence v dobývání
kosmu. Dalšími velkými spotřebiteli jsou USA a Japonsko. 

Vymírání Homo Sapiens?

Jednoduše řečeno: můžeme očekávat válku, smrt hladem, ekonomický kolaps a možná
dokonce i zánik homo sapiens (viz Severní Korea a Kuba). 
Odhaduje se, že v období po ropném krachu se světová populace smrští na pouhých
500 milionů duší. To je více než 90% současné populace. Odhadli to biologové,
kteří studovali, co se stane s nějakým živočišným druhem, který překročí nosnou
kapacitu svého životního prostředí v tom či onom životodárném aspektu. 

Baktérií v Petriho misce například exponenciálně přibývá, ale jen dokud
nespotřebují všechny zdroje potravy. Od tohoto bodu se celá jejich populace
zhroutí. Přitom je polovina dostupných zdrojů spotřebována jen jednu jedinou
generaci před tou poslední, která skončí kolapsem. Baktérie nevnímají ani náznak
nastávajícího problému až do okamžiku, kdy je zřejmé, že všechny vyhladoví.

Téměř každá současná lidská činnost, doprava, průmyslová výroba, výroba
elektřiny a plastů, ale především produkce potravin a vody je nevyprostitelně
propletena s dodávkami ropy a zemního plynu. 

Jak poznáme ropný zlom?

Cena benzínu překoná 40 Kč/l.  (pokud ropný zlom nastane do 5 let. Jinak inflací
snadno tuto cenu překonáme během 10 let.) Nebo bude kolísat. Rozkolísané ceny
nejsou dobré pro ropný byznys, ani pro vlády. Nadnárodní ceny se budou snažit
cenu stabilizovat, což při nedostatku ropy povede ke kolísání cen. Bude spojena
s nejistotami, stávkami, velkými pohyby kursů akcií, propouštěním apod.

Jak se připravují evropské a světové vlády, společenství, nadnárodní společnosti?

Česká vláda se do nedávna tvářila, že problém neexistuje. Evropské vlády mají na
spotřebních daních z benzínu a nafty založeno financování sociálního systému. ČR
například 75mld Kč do státní pokladny.

Ve Francii dostanete dotaci 1000 EUR, aby jste nejezdili na benzinku. Pořídíte 
kompresor na stlačování zemního plynu a tankujete doma v garáži. V Rakousku a
Německu se jezdí ve velkém na rostlinný olej. Přestavba auta je velmi
jednoduchá. I v ČR lze snadno oficiálně realizovat přestavbu na rostlinný olej.
V Polsku jezdí neoficiálně na rostlinný olej všechno, včetně Avií.

Komerční výroba potravin je přímo závislá na ropě. Většina pesticidů je
získávána z petroleje (nafty), a veškerá průmyslová hnojiva spočívají na čpavku.
Čpavek (amonium) se získává ze zemního plynu.

Na ropě postavené zemědělství je primárně odpovědné za explozi světové populace
z 1 miliardy v polovině 19., na 6,3 miliardy lidí na přelomu 21. století.

Ropa v zemědělství umožnila nasazení náčiní jako traktorů, potravinových
skladovacích systémů, třeba mrazících hal a distribučních systémů, například
nákladních aut. 

Postupující specializace novodobých profesí v globalizovaném světě má za
následek mizení zručnosti lidí a ztrátu znalostí i dovedností, které budou v
postfosilním světě potřeba. Zaměřuje se např. na obdělávání půdy, sběr plodin,
vaření, výrobu nátěrových hmot, vytápění dřevem apod.

Jak se má připravovat občan?

1. Má-li možnost, pořídit si tepelná čerpadlo s vyšší účinností. Voda-voda,
měděné hlubinné vrty, nebo měděné výkopy.

2. Instalovat solární systém. Alespoň 3 kolektory. Avšak účinný systém nemusí
rovnat se drahý.

3. Zvážit, jak důležité je pro mne auto. Neživí-li mne, nemusím to řešit.
Najedu-li ročně přes 40 000 km, byla by vhodná přestavba. Na zemní plyn,
rostlinný olej, líh apod. Vybudovat si vazbu na dodavatele paliv, vybudovat si,
jde-li to, zásobu.

4. Zvážit fotovoltaiku, popř. záložní zdroj elektřiny. Pro případ kalamit.   

5. Mám-li možnost vybudovat nějakou elektrárnu. Větrnou, vodní,…Elektřina bude
až do smrti jenom zdražovat. Na této jistotě lze stavět.

6. Využít k těmto cílům existující státní dotace. Odklad znamená zdražení
investice.   

7. Mít zásobu potravin. Nekřečkovat. Tím se občan vyhne kolísání cen potravin
při ropném zlomu. Cena nafty (ropy) velmi ovlivní cenu potravin. Vybudovat si
vazby na místní zemědělce. Na hypermarkety nespoléhat. Stát Vám bude klást
překážky, nebude z toho mít DPH.

8. Mám-li rodinný dům, zvážit, zda by nebylo vhodné mít 5 – 10 slepic. Likvidace
kuchyňského odpadu, produkce čerstvých zdravých vajec. V některých oblastech si
lidé již dnes půjčují kozy a ovce jako ekologickou sekačku.

9. Výhodný zdroj čerstvé zeleniny je skleník. Hřiby se dají snadno pěstovat i na
balkoně, ale sklep je lepší.

10. Nepřipojovat se na centrální čističku. Pořídit si vlastní čističku odpadních
vod. Ve vyčištěné vodě z čov lze chovat ryby. Pokud je čistička kvalitní.

11. Jezdit již dnes co nejvíce na kole. Automobilová doprava bude jen zdražovat.
Mýto v Itálii , pro osobní auta je cca 4 Kč/km. Navíc je to pro vaše zdraví.
Během 3 týdnů se i „necyklista“ dokáže rozjezdit tak, že 100 km ujede celkem 
snadno. 

Kdo je připraven, není ohrožen. 

Představte si skálu, obrovskou skálu a na té skále je orlí hnízdo. Jednoho dne
příjde vítr a z hnízda vypadne jedno vejce, které se odkutálí dolů do údolí. V
údolí je slepice, ta si vejce veme a vysedí malého orla. Jak se ten malý orel
bude chovat? Bude chodit po dvorku, sbírat žížaly, zrna a ani za plot nesmí. A
jednoho krásného dne se podívá nahoru, uvidí obrovského orla a řekne si "to by
bylo krásné takhle umět lítat". Ten orel ho uslyší a říká "ale však co blbneš,
dyť můžeš lítat!". Malý orel říká "ne ne ne, já mám sbírat zrní a ani za plot
nesmím". Příjde slepice, malého orla vyfackuje a říká "kdes to vyděl abys lítal,
tady budeš a zobat budeš, nikdo tady nelítá, jen ty bys lítal".

Ivo Toman: "Nepřipadá vám to něco?"
Orel na obloze říká, že může. Slepice říká, že tady bude.. konec pohádky.

Ivo Toman: "Co udělá orel? Vzlétne nebo zůstane? Víte, co udělá ten orel?"

Ivo Toman: "Starejte se o sebe, co je vám po nějakém orlovi!"
Vy se starejte o to, aby jste vy lítali !!! a aby vám všechny ty slepice
záviděli !!!

Většina lidí si vybaví drahá auta nebo hodinky, a to je celosvětové vnímání
tohoto pojmu. Výjimkou je tradiční Francie, která v prvé řadě nedá dopustit na
své módní značky. A kde má luxus nejúrodnější půdu? Nikoho nepřekvapí, že je to
v Číně – ta by se do roku 2015 mohla díky svému rostoucímu objemu konzumu luxusu
stát světovou jedničkou!

Celosvětovými jedničkami v oblasti luxusních značek jsou Rolex, Ferrari a
Mercedes, ty se vyskytovaly absolutně nejčastěji mezi TOP 5. 

Nutné je podotknout, kdo vlastně odpovídal a určoval tak výsledky anket a
marketingových studií – byli to právě lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy
(horních 25%) a studie se zaměřovaly nejen na jejich vnímání luxusu a
jednotlivých značek nebo preferencí, ale i na celkové životní postoje nebo
ochotu utrácet peníze.

Zatímco ale pod pojmem luxus představujeme prestižní značky, většina lidí, kteří
se účastnili průzkumu a mohou si všechny tyto značky dovolit, určila na prvním
místě "čas" jako hlavní význam slova luxus (60%), a až pak následovaly slova
jako pohodlí, krása, kvalita atp.

Přehled výsledků mezi značkami luxusu:

Velká Británie – 1. Rolls-Royce, 2. Harrod´s, 3. Hilton, 4. Mercedes, 5. Gucci
Francie – 1. Dior, 2. Chanel, 3. Vuitton, 4. Ferrari, 5. Cartier
Německo – 1. Rolex, 2. Ferrari, 3. Mercedes, 4. Porsche, 5. Cartier
Itálie – 1. Ferrari, 2. Cartier, 3. Valentino 4. Armani, 5. Rolex
Španělsko – 1. Rolex, 2. Mercedes, 3. Ferrari, 4. Chanel, 5. Rolls Royce
Spojené státy americké – 1. Mercedes, 2. Lexus, 3. Hilton, 4. BMW, 5. Cadillac
Japonsko – 1. Chanel, 2. Vuitton, 3. Hermes, 4. Gucci, 5. Rolex
Čína - 1. Chanel, 2. Rolex, 3. Lacoste, 4. Dior, 5. Bally